středa 30. prosince 2015

Veronika KALCŮ - Lektorka Pole Dance


Veroniku jsem poznala díky svému partnerovi. Byla to jeho spřízněná duše, jelikož se stejně, jako on plná dojmů a nových zkušeností, vrhla do pražského velkoměsta z ústeckého kraje, kde není moc příležitostí pro mladé ohledně kvalitní práce. Když jsem Veroniku poznala a zjistila, že přes den pracuje v jedné účetní firmě a po večerech si hledá brigády a příležitostně dělá i hostesing, říkala, jsem si: „Proč se tak mladá holka, místo toho, aby si užívala reje velkoměsta, honí tolik za prací“? Pochopila jsem v zápětí, že v tom něco je, nebo někdo a také, že ano. Veronika má koně, pořídila si staršího valacha, jeho jméno je Don Galant. „Proč si, ale nepořídila koně mladšího, od hříběte,a místo toho tenkrát už 15 letého valacha? Ten příběh je až k neuvěření. Dona poznala, když mu bylo 10 let. Byl koníkem v jednom jezdeckém oddílu, kam byl koupen ne přílíš zkušeným majitelem. Drezurní kůň, s vyborným původem, nádhernými chody, bohužel ale potřebujicí individuální přístup. Nebyl zlý, jen prostě potřeboval někoho stáleho a trpělivého, změny nesnášel dobře. To, jaka bylo jeho 
minulost je ve hvězdách a možná lepší nevědět.

 Po roce a půl dennodenní práce, kdy se z něj stal pan kůň, se původní majitel rozhodl Dona prodat, prý nechtěl koně jen pro jednoho člověka, a to i přesto, že u něj Veronika byla každý den. Vypadá to, jako pohádka se špatným koncem, ale není to tak. Po 4 letech, v době kdy Donovi bylo již 15 let, ho Veroniky kamarádky našly na internetu v inzercích, okamžitě jí to napsaly, A dopadlo to tak, že za podpory rodiny si ho o pár dní později vezla ona, jako jeho majitelka, zpátky. Doneček za pár měsíců oslaví 23 let, užívá si vitální důchod a pořád vymyšlí nějaké vylomeniny, kterými své paničce dělá neustále radost. Dalším, ne však tak uplně jejím svěřencem, byl labradorský retrívr Boon, který byl jejího přítele. Jí se stal však dennodenním průvodcem i dobrým společníkem. Kupodivu si sedl i s koněm Donem, na společných vyjížďkách byl vždy tak oběma nablízku. Nicméně přeci jen Boon nebyl jejím vlastním psem a proto již delší dobu, jako člověk, kterému nejsou psí chlupáči a především retrívři lhostejní, uvažovala o adopci některého z útulkových pejsků. Jednoho dne jí zaujala výzva na dočasnou adopsi starší psí retřívří dámy rasy Chesapeake bay retriever s PP s nádherným jménem Bernardette Besame Kelečský poklad. Berny, tak jí nyní nejraději oslovuje, se do útulku dostala díky vážnému onemocnění její bývalé paničky, která se o ní již nemohla starat. Bohužel její panička jí nevybrala zrovna nejlepší útulek a Berny zde nedostávala kvalitní stravu a ani jí nebyla poskytnuta potřebná péče. Nakonec se dostala do útulku „Voříškov“, kde jí byla dána maximální péče a kde si jí Veronika vyhlédla. Nakonec se z původně dočasné péče na nějaký čas, stala právoplatná majitelka a nová panička pro Berny. Ať už já osobně o Berny vím, že je to sice jak se říká psí babí, je to naprosto úžasná a oddaná psí dáma na úrovni. Její pohled vám až do srdce vnese naprostý důkaz toho, že je vděčná, za to, že i takto staré psí fence dá někdo šanci. Co vám k tomuto mohu říci? Veroniko ať už někdy, po našem více jak 7 letém přátelství, si třeba vjedeme do vlasů, ale druhý den jako když nic, jsi pro mě v tomto ohledu úžasná žena, nejen proto, že sama a daleko od vlastní rodiny, si se dokázala vypracovat na samostatného člověka, která je nyní v pozici lektorky, ale i to že jsi dokázala dát šanci dvěma zvířecím starším chlupáčům. Máš můj velký obdiv a jsi příkladem pro ty, kdo ještě váhají. Věřte, že adopce i staršího chlupáče má cenu a věřte sama na vlastní kůži, vím, že vám to dají patřičně najevo. Chlupáči nejsou hloupí, jsou kolikrát víc než opravdový člověk, oni vás nedokážou podrazit, nechat vás když se trápíte, nebo když vám je smutno. Jsou a budou tu vždycky jako jediní opravdoví přátelé.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Prosím nepoužívejte v komentářích vulgarysmi, ani urážlivé komentáře. Jsme tu, abychom pomáhali druhým. Děkuji